HOBITI
[2019]

Organizačně Příběh Pravidla Harmonogram Rozcestník Kontakt

Jak to celé začalo
Jednoho slunného odpoledne po obědě ve Dně pytle…
„Říkám ti to Frodo už naposled, nikoho ze Žabovřesk už do kuchyně na oslavu nechci! Zapomněl jsi snad na to jehněčí před dvěma léty?“ rozrušený hobit pochodoval po svém salónku sem a tam a za chůze si vztekle cpal tabák do dýmky.
„Nezapomněl strýčku Bilbo, nezapomněl. To snad ani nejde. Ale musíš uznat, že se pan Ridulf aspoň snažil. Na to, že mu je tolik, kolik mu je.“ Odpověděl hned mladší hobit s úsměvem na konci věty, aby náhodou svého strýce nerozlobil ještě víc.
Blížil se jejich velký den a Frodo věděl, že bude velice komplikované rozhodnout, kdo bude vařit na jejich společné oslavě narozenin. Už si zvykl, že jeho strýček, Bilbo Pytlík, je na stravu poněkud háklivější a náročnější než ostatní hobiti, které znal. Ale neměl mu to za zlé. 
Kdo jiný by taky měl dokonale hodovat, než právě on? Hrdina, který se vrátil.

„Snažil, nesnažil..je mi to jedno! Navíc jsem mnohem starší než Ridulf Tlamička! Splést si rozmarýn s přesličkou může jenom naprostý blbec. Máš tušení kolik to jehně stálo? Byl to nejlepší kousek z Kšandičkovýho chovu! Pytlíkové ze Sáčkova se mi za to smáli ještě půl roku po oslavě!“ konečně se podařilo Bilbovi udusat tabák v dýmce a teď začal šátrat po kapsách a hledal křesadlo. „Tady strýčku, nechal sis ho na krbu včera večer,“ Frodo podal svému strýci křesadlo s dusátkem, „jak chceš teda vybrat šéfkuchaře na oslavu, když Tlamičkovi nechceš, Bralové dělají jenom maso pořád na jeden způsob a spousta ostatních se tě bojí vůbec zeptat, jestli by směli?“
„Nevím Frodo, musíme to vymyslet…“ odpověděl Bilbo

Oba dva začínali být v to odpoledne už poněkud unaveni ze situace kolem oslavy, když Bilbo najednou vyskočil ze svého dumání a s jiskrou v očích a prstem razantně vztyčeným ke stropu zvolal: „Mám to můj milý synovče! Uspořádáme veřejnou soutěž! Ne soutěž, turnaj…klání! Každá rodina se bude moci zúčastnit. Dovolíme jim udělat tým po pěti hobitech, ať si vyberou své nejšikovnější kuchtíky a bude se soutěžit!“
Bilbo se zase rozešel dokola po svém salónku a vypočítával na prstech všechny denní chody i večerní svačiny. „Strýčku, ale jak to vyhodnotíme, když budou všechny jídla skvělá? A počítej s tím, že budou, protože se každý bude chtít blýsknout.“ Frodo se obával, že by je mohl někdo pomluvit, že nejsou fér a že nadržují třeba bratrancům z Hobitína nebo Samovi Křepelkovi.
„Jednoduše Frodo…naprosto jednoduše můj milý synovče. Stejně budou jíst všichni, takže každá rodina si na každý chod vybere svého ochutnávače, a ti budou hodnotit. Kdo na konci získá nejvíc kladných bodů, ten vyhraje. A ještě jim za to něco dáme, aby nás nepomluvili,“ vítězoslavně se usmál, „Hned večer to vyhlásím u Zeleného Draka. Zároveň se s nimi domluvím, že by se to událo kousek od jejich vchodu, aby přejedení sousedé měli kde svlažit hrdlo a odpočinout si.“ Bilbo odešel do pracovny a zavřel za sebou okrouhlé dveře. Frodo tušil, že strýček stráví teď minimálně dvě hodiny psaním pozvánek k soutěži, tak se zvedl z křesla a povzdechl si: „Klání a soutěž teda, to by mohlo fungovat, snad. To abych šel varovat Sama, aby začal brousit nože…“ a s pobrukováním na rtech vyrazil ven, oznámit tuto novinu do sousedství.

(C) 2019