HOBITI
Peripetie se svatebním menu

Organizačně Příběh Pravidla Harmonogram Rozcestník Kontakt
Nastavení světa

Tajubedna
Smíšek s Pipinem seděli zahloubaní před Zeleným drakem a pokuřovali.
Pipin se ptal: „A ty náhodou nevíš, co chce pan Frodo dát do Tajubedny?” „Ne, nevím. Ale podle toho, jak se bavil hospodský s Růžou, budou to dnes rozhodovat ve Dně pytle.” odpověděl Smíšek. „Proč se ptáš?” hned dodal.
„Ále, to víš. Rodiny už poslaly přihlášky panu Frodovi. A mně zase někteří slíbili malou zásobu Dolanského listí, když budou vědět, co bude v Tajubedně.” a spiklenecky mrkl na Smíška. Chvíli se díval na jeho výraz, když zapomněl vyfouknout kouř, a pokračoval: „Potřebuji pomoc. A o listí se šábneme napůl.”
Po chvíli bezeslovného kouření Smíšek odpověděl: „Dobře, ale nikdo se nesmí nic dozvědět.” Kradmo se vytratili, jak se na správnou lumpárnu sluší, ke Dnu pytle.
Před oknem viděli pohyb hobitů u Froda doma, a tak čekali schovaní mezi meduňkou a bazalkou.
„Tak to bychom měli pěkně vymyšleno. Frodo, to by chtělo něco k zakousnutí, úplně mi z toho přemýšlení vyhládlo.” slyšeli zevnitř hospodského Pšeničku. „Dobře, Růžo, co si dáš? Nebo lépe, pojďte do kuchyně něco si vybrat.” slyšeli schovaní hobiti pod pootevřeným oknem.
„To je naše chvíle!” zaradoval se Pipin a jal se otevírat okno. Na stole viděl bedýnku.



„Není tam nic vidět!” zasyčel Pipin. „Ukaž!” popostrčil jej spoluspiklenec. „Já se tam natáhnu a mrknem dovnitř do bedny.” pokračoval Smíšek. Jak řekl, tak udělal. S plachetkou v ruce vyskočil zpět a to už se Pipin tlačil do okna. „Je tam nějaké maso, víno, rajčata a… a co je ten zbytek?” šeptal zevnitř Pipin a natáhl se do okna ještě více.



„Drž mne, já se v tom přehrabu.” pokračoval zevnitř Pipin.
„Červené víno, Habánské nory z Jižní Čtvrtky. Rajčata. Celý králík. A co je to tady… Hm, slanina. A dobrá.” špehoval Pipin. „Dej sem kousek.” hlesl Smíšek. „Hm, a tady to vypadá na sklenici černých oliv. Bylinky… hm... to je šalvěj.“ Pak se natáhl po poslední sklenici: „Ještě nějaké zrní, poslední na co se podívám, a půjdeme.”

V tu chvíli dva zvědové uslyšeli vrznout vrátka za nimi: „Brý večír, kluci, copak, copak?” Hlásek Violky je tak vylekal, že Smíšek se slovy: „Jejda!” upustil Pipina oknem dovnitř. Rána a zaskučení zevnitř dávali najevo, že Pipin dopadl, a to tvrdě. Rychle se ale vzpamatoval a vyskočil oknem rovnou Smíškovi na záda, až z toho oba dopadli do záhonků bylinek. Violka se začala tak smát, že místo vysvětlování museli vzít rychle nohy na ramena.
„Máš to zrní?” zeptal se udýchaně Smíšek. „Jasně, mám. Ale není to zrní, nýbrž kroupy.” odpověděl. „Tak aspoň, že tak.” oddychl si Smíšek.



Mezitím ve Dně pytle koukal nevěřícně Frodo na poválené záhonky bylinek, Violka se konečně přestala smát a Felix si bručel pod vousy: „Já jim dám špehovat. Týden nedostanou žádné pivo!” Violka odvětila: „Stejně jsme se tu sešli, abychom si vytvořili ukázkovou Tajubednu, ne?” A Růža hned vzápětí dodala: „Aspoň si můžu rovnou vyzkoušet ten recept.” Frodo to uzavřel: “A po jídle vymyslíme tu správnou soutěžní Tajubednu… A Růžo, co je to za recept?” „Mojí maminky. A když ti bude chutnat, vezmu ji s sebou na soutěž.” a dveře Dna pytle se zavřely.
Po pár letech v jedné hobití noře
...o rok později U Zeleného draka
Jak to celé začalo
(C) 2019-2021