HOBITI
Peripetie se svatebním menu

Organizačně Příběh Pravidla Harmonogram Rozcestník Kontakt

Po pár letech v jedné hobití noře
Locika Rendlíčková odložila to odpoledne už třetí misku s vývarem a s obavou ve tváři se obrátila na svého nastávajícího chotě „Ynžo, můj drahý, tohle přece nemůžeme naším hostům podávat na svatbě. Úplně tam cítím, jak si ten kuchař předtím ani neumyl ruce a vařil tuhle… podle-něj-polévku… jen tak aby se neřeklo. Vůbec to nemá chuť! Od koho je tahle zrůdnost, prosím?“
„Ta bude Hrdonožky staršího… myslím…“ odpověděl rudovlasý hobit Ynža Rusovlásek. A vypadal stejně bezradně jako jeho snoubenka. Poté odložil i svoji misku a povídá: „Máš naprostou pravdu má Lociko. Takhle to nepůjde. Hned ráno se vypravím k Hobitínu a vyhledám Froda Pytlíka a poprosím ho o pomoc. On už bude vědět komu říct. Se svým strýcem pořádali ty legrační soutěže, takže musí mít přehled.“ 
A jak Ynža Rusovlásek řekl, tak udělal. Hned ráno po druhé snídani si sbalil vše potřebné do tašky. Po cestě ven se ještě tajně vplížil do komory a vzal si na cestu dva koláče, které je měla Locika pečlivě schované pro maminku s tatínkem, až přijdou na návštěvu. Uchechtl se, když koláče schovával do brašny a klidným krokem vyrazil směrem k Hobitínu.

„Pane Frodo, pane Frodo, pane Frodóóó...!“ Samvěd Křepelka křičel a utíkal, co mu síly stačily, aby dohnal výpravu do Zeleného draka. Výpravu vedli jistým krokem Smíšek s Pipinem a vesele si při tom zpívali, aby jim cesta lépe ubíhala. Frodo Pytlík se otočil při zvuku svého jména a uviděl Sama, jak k nim běží. 
„Copak se děje Same? Jdeš teda s náma nebo ne?“ zeptal se Frodo. Samvěd doběhl všechny tři kamarády a společně s nimi se vydal k hostinci. „Bude tam na nás čekat ještě mladej Rusovlásek. Prej s váma něco potřebuje probrat. Přišlo psaní hned po tom, co jste všichni odešli... “ 
Hned u vchodu si všichni všimli Ynži Rusovláska, sedícího před hospodou u stolu. Zrovna si dopřával chlazené pivo a k němu přikusoval kousky uzeného a vše zajídal malinkými nakládanými cibulkami. 
„No to je dost, že jdete! Ještě chvíli a už nevím, jak bych vám vše pověděl aniž by se mi u toho pletl jazyk... to pivo je sakramentsky dobrý!“ zvolal Ynža a s hlasitým říhnutím položil dopitý korbel na parapet hospody. Skupina hobitů si objednala u pana Pšeničky svoje „jako obvykle“ a dala se do řeči s rudovlasým kamarádem.
„Mhm... chmm… mňam! Vyřiď Locice, že takové koláče umí jenom ona.“ povídá Sam, zatímco Smíšek s Pipinem právě dojídali jeden a už se mlsně koukali po dalším nášupu. „Ehm… radši ne. Ty koláče jste kluci nikdy neviděli, jasný? Žádný koláče… nic tady nebylo.“ odpověděl vyhýbavě Ynža.
„No, ale proč jsem tady... Frodo, máme s Locikou dilema a potřebujeme poradit. Za nic na světě nemůžeme vybrat nikoho, kdo by nám na svatbě uvařil hostinu. Chtěli bychom něco extra. Když řeknu našim, budou naštvaní Rendlíčkovi a naopak. Oba nevíme jak z toho ven a ty blafy, co ochutnáváme už týden, nestojí prostě za nic.“ Zoufalý hobit si ani nevšiml, že už mu padá pěna na dalším kousku od pana Pšeničky. Až tak špatné to bylo...
Frodo se napil, uklidnil ostatní u stolu a praví: “Chápu... hmm... mno a co Kusbůčkovi nebo Kšandičkovi? O těch se přece ví, že nezkazí žádnou hostinu. Už to i několikrát ukázali celému Kraji.“ Ynža se napil, zašklebil se nad zvětralým ležákem a odpověděl: „Pravda, pravda. Ale jak vybrat mezi nimi? Nechtěl bys, Frodo, zase uspořádat soutěž, jejíž vítěz by vařil na naší svatbě?“
Frodo se zamyslel a pak řekl: “Dobře. Ale aby to bylo fér, tak pozveme všechny. I tvoji a Locičinu rodinu. Aspoň to bude zajímavé...“
Pak začali společně vymýšlet, co by se na takové správné svatbě mělo podávat. 

Ještě toho večera se rozloučili a Ynža se poněkud nejistým krokem, jak ostatně všichni od Zeleného draka, vydal domů. Když potichu otevíral dveře své nory, aby nevzbudil Lociku, všiml si, že v kuchyni svítí lampa. Jakmile vykoukl zpoza rohu chodby, přistála mu na hlavě dřevěná vařecha a hned za ní byla Locika. Jeho nastávající držela vařechu obouruč a se zuřivým zápalem máchala vařečkou ze strany na stranu a tloukla Ynžu znovu a znovu. „CO-JSEM-TI-ŘÍKALA-O-TĚCH-KOLÁČÍCH?!“
...o rok později U Zeleného draka
Jak to celé začalo
(C) 2019-2021